Pomník Záviše z Falkenštejna

Záviš z Falkenštejna patřil mezi nejvýznamnější představitele krumlovské větve rodu Vítkovců. Po smrti Přemysla Otakara II. se oženil s vdovou po něm Kunhutou. Zlikvidovalo ho však nařčení z toho, že usiluje o trůn – v roce 1290 byl proto před Hlubokou popraven. Místo dnes připomíná pomník.

Poprava

Záviš se stal aktivním odpůrcem krále Přemysla Otakara II. Po Přemyslově smrti v roce 1278 na Moravském poli si vzal za ženu vdovu Kunhutu a měl velký výchovný vliv na budoucího krále Václava II. Následně byl však královými rádci nařčen z toho, že chce usednout na královský trůn. Václav II. Jej nechal zatknout a odsoudil ke ztrátě hrdla. Jeho příbuzní však protestovali, a tak Záviš putoval s eskortou po hradech, které vlastnili jeho blízcí. Jim bylo dáno ultimátum – buď se vzdají, nebo Záviš zemře. Na Hluboké však Závišův bratr Vítek z Krumlova odmítl kapitulaci, na louce pod hradem vyrostla šibenice a ni ní byla Závišovi z Falknštejna dne 24. srpna 1290 uťata hlava.

Výstavba památníku

O výstavbu pomníku na tzv. Pokoutní loutce na pravém břehu Vltavy pod zámkem se nejvíce zasloužil majitel zdejšího panství kníže Adolf Josef Schwarzenberk (1832 – 1914), pro kterého nebyl problém darovat k tomuto účelu potřebné množství finančních prostředků. Navíc byl Adolf Josef  znám jako náruživý milovník historie a velmi rozvážný člověk, který se například v roce 1907 zasloužil o povýšení Hluboké nad Vltavou na město. Slavnostní odhalení Závišova pomníku se konalo v květnu roku 1895. Ve 30. letech 20. století, kdy se prováděla úprava vltavského toku, byl pomník přesunut o několik metrů na místo, kde stojí dnes. Zkrášlujícího zásahu se dočkal i okolní parčík.

Detail památníku

Památník je tvořen skupinou mohutných kamenů, z nichž ústřední má výšku téměř 4 metry. Na něm je také v horní části zobrazen Závišův erb, jímž je jako u všech Vítkovců pětilistá růže, a pod ní lze číst jednoduchý nápis: „Záviš z Falknštejna † XXIV srpna MCCXC.“