Alšova Jihočeská galerie jako jediné muzeum umění v Jihočeském kraji, které patří k pěti největším ústavům svého druhu v České republice.
Nejzajímavější a turisty nejvyhledávanější památkou Hluboké nad Vltavou je zámek. Stojí nad městem a v průběhu staletí se stal symbolem nejen Hluboké, ale i celých jižních Čech. Na místě zámku dříve stával hrad, který vznikl ve 13. století. Podle historiků Daniela Kováře a Pavla Koblasy se svým „stavebním typem řadil mezi charakteristické projevy přemyslovské hradní architektury. Náležel totiž k tzv. hradům s obvodovou zástavbou, což v praxi znamená, že veškeré obytné i hospodářské stavby se soustředily podél obvodu areálu.“
Architektura
Když v roce 1562 získal hrad Jáchym z Hradce, pustil se do rozsáhlých stavebních úprav. Přicházela totiž doba značného uvolnění, kdy se nedobytné pevnosti začínaly proměňovat v pohodlnější sídla. To potkalo i Hlubokou – z raně gotického hradu nezbylo prakticky nic, nad městem stál renesanční zámek. Příliš zpráv o jeho konkrétní podobě však nemáme. To proto, že v druhé polovině 17. století získali zámek Schwarzenbergové, kteří se pustili do dalších stavebních úprav.
Na začátku 18. století oslovili zkušeného stavitele Pavla Ignáce Bayera, který se pustil do barokní přestavby. Na Bayera pak navázal Antonio Erhard Martinelli. Schwarzenbergové však se svým inovovaným sídlem nebyli spokojení dlouho. Už o sto let později opět řešili, co by se zámkem mohli udělat. Uvažovali o kompletní modernizaci, nadchli se pro novogotický styl. Schwarzenbergové se proto vypravili do Anglie, kam je doprovázel architekt Beer. Prohlédli si tam Windsor Castle a zjistili, že něco podobného chtějí i na jihu Čech.
Nová fáze přestavby odstartovala v roce 1840. Byla velkolepá. Zhruba 300 dělníků se pustilo do bourání starého zámku. Už v roce 1852 tu mohli Schwarzenbergové opět přebývat, akce však trvala řadu dalších let a skončila až v roce 1871. Perlou jižních Čech se tak stal majestátní objekt se 140 místnostmi.
Interiér
Jak vypadá interiér? „Anglický vliv se projevil pochopitelně i na vybavení vnitřních prostor, které odpovídá době vlády Alžběty I. a jejího nástupce Jakuba I. Nepostradatelným doplňkem je dřevěné obložení stěn a rámování, množství zbraní a brnění, poměrně masivní nábytek, bohatě vyřezávané stropy, lovecké trofeje, tapiserie, krby apod. Ze zámeckých interiérů stojí zvlášť za shlédnutí representativní arkádové schodiště, ranní salon s portrétní galerií Schwarzenbergů, Hamiltonův kabinet, knihovna, velká jídelna, přijímací salon, mramorový sál, zámecká kaple či bývalá zámecká zbrojnice,“ píší Daniel Kovář a Pavel Koblasa v knize Město jménem Hluboká.
